Studijní a zkušební řád

Vysoké školy manažerské informatiky a ekonomiky, a.s.

 

 

Článek 1

Studium a jeho organizace

 

(1)    Studium na Vysoké škole manažerské informatiky a ekonomiky, a.s. (dále jen „VŠMIE“) je organizováno na základě kreditního systému v rámci zákona č. 111/1998 Sb. o vysokých školách a o změně a doplnění dalších zákonů (zákon o vysokých školách) ve znění pozdějších předpisů (dále jen „zákon“).

 

(2)    Absolventům studia v bakalářském studijním programu uděluje VŠMIE akademický titul „bakalář“ (ve zkratce „Bc.“ uváděné před jménem). Standardní doba studia činí tři akademické roky. Doba studia nesmí překročit pět let od zápisu ke studiu (dále jen „maximální doba studia“)   s tím, že se do této doby nezapočítává přerušení studia. Do maximální doby studia se započítává i doba studia na jiné vysoké škole v případě přestupu.

 

 

Článek 2

Zápis do studia

 

(1)    Uchazeči o studium na VŠMIE jsou přijímáni ke studiu rektorem v souladu s § 48  až 50 zákona. Podmínky pro přijetí ke studiu a způsob podávání přihlášek upravuje statut VŠMIE.

(2)    Uchazeč se  stává studentem VŠMIE dnem zápisu do studia. Po zápisu do studia student skládá imatrikulační akademický slib, který je povinen po celou dobu studia dodržovat, stejně jako ustanovení všech vnitřních předpisů VŠMIE.

 

 

Článek 3

Studijní plán a vzorový plán studia

 

(1)    Studijní plány jednotlivých oborů jsou pro každý akademický rok uvedeny v samostatné veřejně přístupné publikaci a na Internetu.

 

(2)    Studijní plány stanovují v souladu s akreditovaným studijním programem časovou a obsahovou posloupnost studijních předmětů, formu jejich studia a způsob ověření studijních výsledků. Studijní plány v jednotlivých oborech studijního programu na VŠMIE stanoví:

 

a)      obsah studia, tj. seznam všech povinných studijních předmětů a volitelných studijních předmětů, z nichž je nutno získat zápočty nebo vykonat zkoušky, případně souborné zkoušky a státní závěrečnou zkoušku,

b)      vzorový plán studia, tj. doporučený rozpis studijních předmětů, jejich časovou a obsahovou posloupnost a způsob ověření studijních výsledků v těchto předmětech.

 

(3)  Samostatnou součástí popisu studijního programu jsou anotace jednotlivých předmětů, které blíže specifikují cíl a obsah předmětu, doporučenou odbornou základní, rozšiřující a studijní literaturu a  požadovanou časovou posloupnost a návaznost studijních předmětů (dále jen „prerekvizity“). Studijní program je charakterizován názvem, typem, formou a cíli studia. Typ studijního programu na VŠMIE je uveden v článku 1, forma studia je prezenční.

(4)  Předměty studijního programu jsou charakterizovány týdenním počtem hodin výuky a  kreditovým ohodnocením. Počet kreditů odpovídá minimálně průměrnému týdennímu počtu hodin předmětu, maximálně jeho dvojnásobku a zohledňuje náročnost každého předmětu. Získání stanoveného počtu kreditů ve struktuře předepsané studijním programem je jednou z podmínek řádného ukončení studijního programu.

 

 

Článek 4

Organizace akademického roku

 

(1)    Akademický rok trvá 12 kalendářních měsíců;  jeho začátek stanoví rektor.

(2)    Akademický rok se člení na zimní a letní semestr. Začátek výuky, počet týdnů výuky, období pro konání zkoušek a udělování zápočtů, konání praxe a období prázdnin v každém semestru určuje rektor.

(3)    Celková doba prázdnin v akademickém roce je minimálně 8 týdnů.

 

 

Článek  5

Způsob výuky

 

(1)    Základními způsoby výuky  jsou přednášky, semináře, cvičení, popř. kombinace těchto forem a studentská praxe.  Doplňkovým způsobem výuky jsou konzultace.

(2)    Studentům přednášejí profesoři a docenti, se souhlasem rektora také odborní asistenti a význační odborníci z praxe.

(3)    Cvičení a praxe vedou akademičtí pracovníci, se svolením rektora i profesoři a docenti, vědečtí pracovníci a jiní odborníci, kteří nejsou v pracovněprávním vztahu k VŠMIE, včetně učitelů a dalších odborníků ze zahraničí.

(4)    Každý akademický pracovník je povinen poskytovat studentům konzultace, jejichž rozsah činí zpravidla 120 minut týdně mimo období prázdnin.

 

 

Článek 6

Kontrola studia

 

(1)    Studijní předměty se uskutečňují formou kursů.

(2)    Kurs může být uskutečňován buď v průběhu celého semestru nebo v jeho části. V tomto případě se jedná o kurs, který má zvláštní harmonogram výuky.

(3)    Studijní plán stanoví způsob kontroly znalostí z předmětů. Kontrola má formu zápočtu, zkoušky, souborné zkoušky nebo státní závěrečné zkoušky v bakalářském studijním programu, jejíž součástí je obhajoba bakalářské práce.

(4)    V případě všech forem kontroly studia má student právo prohlédnout si opravenou práci, pokud je tato kontrola prováděna písemnou formou, a to nejpozději  do 14 dnů od provedené kontroly studia.

(5)    Každý student je povinen v případě písemné formy zkoušky se dostavit v termínu určeném vedoucím katedry, nejdéle však do dvou týdnů po ukončení zkouškového období příslušného semestru s výkazem o studiu  k přednášejícímu pro zapsání klasifikace předmětu.

(6)    Studenta nelze zapsat do vyššího semestru bez zápisů klasifikací  u všech úspěšně absolvovaných předmětů ve výkazu o studiu. Zápis klasifikace je datován dnem konání zkoušky (závěrečného písemného testu) a je vlastnoručně podepsán vyučujícím.

(7)    Úspěšným absolvováním předmětu se rozumí splnění všech podmínek daných pro ukončení   tohoto předmětu studijním plánem. Pokud je současně předepsán zápočet i zkouška, rozumí se úspěšným absolvování splnění obou těchto podmínek v průběhu jednoho semestru.

(8)     Student je povinen všechny zkoušky, zápočty, souborné zkoušky a státní závěrečnou zkoušku konat osobně a prokázat se při nich svým platným výkazem o studiu.

 

 

Článek 7

Zápočet

 

(1)    Zápočtem se hodnotí, zda student v průběhu výuky splnil podmínky stanovené pro udělení zápočtu, zejména účast na výuce, prokázal vědomosti a znalosti daného předmětu.

(2)    Splnění podmínek zápočtu je hodnoceno „Započteno“ nebo „Nezapočteno“¨. Hodnocení „Nezapočteno“ odpovídá také neomluvené neúčasti při plnění podmínek zápočtu. Udělení zápočtu se zapisuje do výkazu o studiu. Vyučující potvrdí udělení zápočtu zapsáním slova „Započteno“ a podpisem s datem jeho udělení.

(3)    Student, kterému nebyl udělen zápočet, si může tento předmět zapsat znovu.

(4)    Studentovi, kterému nebyl udělen zápočet ve stanoveném termínu, může vyučující  v odůvodněných případech povolit splnění podmínek k získání zápočtu v určeném náhradním termínu, nejpozději však  do konce zkouškového období příslušného semestru. Ve zdůvodněných případech může rektor povolit splnění podmínek zápočtu i v pozdějším termínu.

 

 

Článek 8

Zkouška

 

(1)    Zkouška je klasifikovanou formou ověření znalostí studenta v daném předmětu a může mít formu ústní, písemnou nebo současně písemnou i ústní. 

(2)    Zkouška je klasifikována těmito stupni: „Výborně“ (1), „Velmi dobře“ (2), „Dobře“ (3) a „Nevyhověl“ (4). Odstoupí-li student od zkoušky po jejím začátku, nedostaví-li se ke zkoušce bez řádné omluvy nebo poruší-li závažným způsobem pravidla zkoušky, je klasifikován známkou „Nevyhověl“. Výslednou známku zkoušky s výjimkou klasifikace „Nevyhověl“ zapíše zkoušející slovy do výkazu o studiu a připojí datum a podpis. Klasifikaci „Nevyhověl“ zaznamená zkoušející do evidence studenta.

(3)    Student, který byl klasifikován „Nevyhověl“, má právo na opakování zkoušky. Jestliže je i podruhé  klasifikován známkou „Nevyhověl“,  může na žádost studenta a pouze v odůvodněných případech rektor povolit dodatečný opravný termín.

(4)    Na žádost studenta nebo zkoušejícího může vedoucí katedry nebo rektor určit konání opravné zkoušky před komisí, kterou jmenuje.

(5)    Student, který byl i u posledního opravného termínu klasifikován  známkou „Nevyhověl“, si může tento předmět zapsat znovu.

(6)    S výsledky zkoušky, konané  pouze písemnou formou,  katedra seznámí studenta do 14 dnů od data jejího konání.

(7)    Termíny a místo zkoušek, jakož i způsob přihlašování ke zkoušce a forma zkoušek musí být s dostatečným, minimálně týdenním, předstihem a přiměřeným způsobem zveřejněny.

(8)    Student má právo se od zkoušky odhlásit nejpozději před jejím začátkem. Student, který se od zkoušky odhlásil, je posuzován, jako kdyby nebyl ke zkoušce přihlášen.

 

 

Článek 9

Souborná zkouška

 

(1)    Souborná zkouška je komplexním prověřením toho, jak student zvládl problematiku předmětů, které jsou součástí souborné zkoušky. Souborná zkouška se skládá ústně, písemně nebo současně písemně i ústně.

(2)    Podmínkou vykonání  souborné zkoušky je získání stanoveného počtu kreditů ze všech předmětů, které tvoří součásti této zkoušky.

(3)    Souborná zkouška je klasifikována stupni: „Výborně“ (1), „Velmi dobře“ (2), „Dobře“ (3) a „Nevyhověl“ (4). Odstoupí-li student od souborné zkoušky po jejím začátku, nedostaví-li se k souborné zkoušce bez řádné omluvy nebo poruší-li závažným způsobem pravidla souborné zkoušky, je klasifikován známkou „Nevyhověl“.

(4)    Student, který se k vykonání souborné zkoušky přihlásil, avšak nesplnil podmínku stanovenou v odstavci 2, je povinen svoji přihlášku ke zkoušce bez zbytečného odkladu zrušit.

(5)    Soubornou zkoušku lze opakovat maximálně dvakrát. Opakovanou soubornou zkoušku může student konat nejdříve po uplynutí jednoho týdne ode dne, kdy tuto zkoušku konal nebo měl vykonat.

(6)    Katedra je povinna seznámit studenta s klasifikací případné písemné části souborné zkoušky nejpozději do 14 dnů od data jejího konání.

(7)    Student má právo se od souborné zkoušky odhlásit nejpozději před jejím začátkem. Student, který se od souborné zkoušky odhlásil, je posuzován, jako kdyby nebyl k souborné zkoušce přihlášen.

 

 

Článek  10

Státní závěrečná zkouška

 

(1)    Státní závěrečná zkouška (dále jen „bakalářská zkouška“) je celkovým prověřením znalostí v rozsahu daném akreditovaným studijním programem.

(2)    Bakalářská zkouška je komisionální, veřejná a je ústní, případně s písemnou částí.

(3)    Klasifikaci bakalářské zkoušky upravuje článek 14.

(4)    Požadavky, obsah a forma bakalářské zkoušky musí být veřejně oznámeny alespoň tři měsíce před termínem jejího konání na úřední desce VŠMIE.

(5)    Bakalářská zkouška se skládá z těchto součástí:

a)      zkoušek ze tří odborných předmětů stanovených  akreditovaným studijním programem

b)      zkoušky z ekonomie

c)       obhajoby bakalářské práce.

 

(6)    Podmínkou pro konání součásti bakalářské zkoušky je, aby student měl splněny požadavky stanovené pro příslušnou součást. Student může konat bakalářskou zkoušku, jestliže:

a)      úspěšně absolvoval předměty, z nichž se bakalářská zkouška koná

b)      získal minimálně 180 kreditů ve struktuře předepsané studijním plánem a složil všechny předepsané  souborné zkoušky

c)       v příslušném termínu zpracoval a odevzdal bakalářskou práci na zadané téma, získal kredity z předmětů „Bakalářský projekt“ a „Seminář k bakalářskému projektu“.

(7)    Pořadí jednotlivých součástí bakalářské zkoušky je volné. Součásti bakalářské zkoušky ze stanovených odborných předmětů a obhajoba bakalářské práce se konají zpravidla jako poslední a v jeden den.

(8)    Obsah jednotlivých součástí  bakalářské zkoušky je stanoven akreditovaným  studijním programem.

(9)    Jestliže se student ze závažných důvodů nemůže k bakalářské zkoušce dostavit, může se v dostatečném časovém předstihu  nejpozději čtyři dny před zkouškou  omluvit na studijním oddělení VŠMIE. Student, který se od bakalářské zkoušky odhlásil, je posuzován, jako kdyby nebyl k bakalářské zkoušce přihlášen.

 

 

Článek 11

Bakalářská práce

 

(1)    Bakalářskou prací student na konci studia prokazuje, že je schopen systematicky a samostatně písemně zpracovat zadané téma ve studovaném oboru. 

(2)    Bakalářská práce a seminář k bakalářské práci si student může zapsat nejdříve v takovém semestru, aby po jeho skončení, za předpokladu, že úspěšně absolvuje všechny zapsané předměty pro tento semestr, získá minimálně 180 kreditů ve stanovené struktuře předepsané studijním plánem.

(3)    Témata bakalářských prací vycházejí z potřeb praxe a odborného zaměření kateder. Student má právo  navrhovat téma své bakalářské práce. Témata pro každý akademický rok vypisují vedoucí kateder.

(4)    Studenti se přihlašují k vypsaným tématům bakalářské práce na studijním oddělení. Vedoucí katedry rozhodne o přidělení témat jednotlivým vedoucím bakalářských prací.

(5)    Zadání bakalářské práce obsahuje zejména stručnou charakteristiku problematiky úkolu, cílů, kterých má být dosaženo, základní literární prameny a jméno vedoucího bakalářské práce.

(6)    Vznikne-li mimořádná situace, při níž je nutno změnit téma bakalářské práce, povoluje tuto změnu na základě žádosti  studenta vedoucí katedry.

(7)    Bakalářská práce se odevzdává ve dvou vyhotoveních na studijním oddělení. Po odevzdání práce určí vedoucí katedry oponenta bakalářské práce.

(8)    Oponentem bakalářské práce musí být vysokoškolsky vzdělaný odborník z praxe nebo akademický pracovník VŠMIE. Vedoucí bakalářské práce a oponent vypracují písemné hodnocení bakalářské práce a odevzdají je na studijním oddělení. Stanovení struktury písemného hodnocení bakalářské práce je v pravomoci rektora. Studijní oddělení umožní studentovi, aby se seznámil s písemným hodnocením  práce alespoň tři dny před termínem obhajoby. Obhajoba bakalářské práce se koná i v případě, že je písemné hodnocení bakalářské práce negativní.

 

 

Článek 12

Zkušební komise pro bakalářské  zkoušky

 

(1)    Členy zkušební komise pro bakalářské  zkoušky (dále jen „zkušební komise“)  jmenuje rektor  po schválení akademickou radou VŠMIE z  akademických pracovníků  VŠMIE a  dalších vysokých škol a odborníků z praxe. Další členy zkušební komise jmenuje Ministerstvo školství, mládeže a tělovýchovy (dále jen „ministerstvo“). Pouze člen zkušební komise je oprávněn účastnit se práce zkušebních komisí v příslušném oboru na VŠMIE.

(2)    Pro bakalářské  zkoušky v daném  oboru lze zřídit několik zkušebních komisí.

(3)    Zkušební komise  je minimálně tříčlenná. Nejméně jeden z členů zkušební komise je profesorem nebo docentem nebo nositelem vědecké hodnosti „kandidát věd“ nebo „doktor věd“ nebo akademicko-vědeckého titulu a akademického titulu „doktor“.

(4)    Nejpozději jeden měsíc před zkušebním termínem jmenuje rektor na návrh vedoucího katedry předsedu zkušební komise, kterým je  profesor nebo  docent nebo nositel vědecké hodnosti „kandidát věd“ nebo „doktor věd“ nebo akademicko-vědeckého titulu a akademického titulu „doktor“ a další členy zkušební komise. Pro obhajobu bakalářské práce a její hodnocení se členy příslušné zkušební komise s hlasem poradním  stávají také vedoucí a oponent bakalářské práce.

 

Článek 13

Podmínky skládání a průběh bakalářské zkoušky

 

(1)     K  bakalářské zkoušce se student přihlašuje písemně podle organizačních pokynů vydaných VŠMIE a v návaznosti na dobu splnění podmínek pro jejich vykonání.

(2)     Předsedové zkušebních komisí odpovídají za přípravu, průběh zkoušky a veškerou činnost zkušební komise. Některými organizačními úkony může předseda pověřit jiného člena zkušební komise. Výsledky bakalářské zkoušky se zapisují do protokolu o státní zkoušce, který podepíší všichni členové zkušební komise a do studentova výkazu o studiu.

(3)     Obhajoba bakalářské práce zahrnuje úvodní slovo studenta, vyjádření vedoucího práce, odpověď studenta na připomínky a dotazy uvedené v posudku oponenta bakalářské práce a diskusi členů zkušební komise se studentem na téma zpracované v bakalářské práci. V záznamu o obhajobě je nutno uvést všechny hlavní body obhajoby, zejména pak připomínky a otázky z diskuse a odpovědi studenta. Součástí hodnocení obhajoby bakalářské práce je úroveň odpovědí na připomínky a dotazy.

 

 

Článek 14

Klasifikace bakalářské zkoušky včetně obhajoby bakalářské práce

 

(1)    Každá součást bakalářské zkoušky se klasifikuje samostatně, a to známkami „Výborně“ (1), „Velmi dobře“ (2), „Dobře“(3) a „Nevyhověl“(4).

(2)    Celkové hodnocení bakalářské zkoušky se klasifikuje  „Prospěl s vyznamenáním“, „Prospěl“ a „Neprospěl“.  Pravidla pro celkové hodnocení uvádí následující tabulka :

 

 

(3)    Výsledná klasifikace každé součásti bakalářské zkoušky se stanoví na základě hlasování členů zkušební komise. O klasifikaci rozhoduje zkušební  komise na neveřejném zasedání v den konání bakalářské  zkoušky. Při rovnosti hlasů rozhoduje hlas předsedy zkušební komise. Rozhodnutí zkušební komise vyhlásí předseda veřejně v den konání bakalářské  zkoušky. Pokud byla některá součást bakalářské zkoušky klasifikována  „Nevyhověl“, student opakuje pouze tuto její součást. Stupněm „Nevyhověl“ se klasifikuje rovněž neomluvená neúčast nebo odstoupení od zkoušky.

(4)    V případě, že nebyla obhájena bakalářská práce, rozhodne komise, zda je možno předložit k obhajobě upravenou bakalářskou práci nebo zda student musí zpracovat novou práci na jiné téma.

(5)    Každou součást bakalářské zkoušky lze opakovat maximálně dvakrát. Opakovanou bakalářskou zkoušku nebo obhajobu může student konat nejdříve čtyři týdny ode dne, kdy bakalářskou  zkoušku konal. Opakovaná obhajoba, byla-li bakalářská práce nově zpracována na odlišné téma, se může konat nejdříve tři měsíce ode dne původní obhajoby.

(6)    Bakalářskou zkoušku včetně obhajoby bakalářské práce je student povinen dokončit včetně případného opakování nejpozději do dvou let ode dne, kdy splnil poslední studijním programem předepsanou podmínku pro absolvování všech součástí bakalářské zkoušky. Pokud bakalářskou zkoušku v této době nedokončí, rektor jeho studium ukončí. O úspěšně vykonaných částech bakalářské zkoušky vydá rektor osvědčení  podle § 57 odst. 1 písm. e) zákona, kde budou uvedeny názvy všech součástí bakalářské zkoušky s jejich hodnocením.

 

 

Článek 15

Omluvy

 

(1)    Neúčast při plnění podmínek zápočtu student omlouvá u vyučujícího, neúčast na zkoušce nebo souborné zkoušce omlouvá student u zkoušejícího. Student se může z vážných zejména zdravotních důvodů omluvit i dodatečně, nejpozději však do sedmi dnů od termínu udělení  příslušného zápočtu nebo konání  zkoušky nebo souborné zkoušky. O důvodnosti omluvy rozhodne vyučující  nebo zkoušející na místě a tuto skutečnost zaznamená do studentovi studijní evidence.

(2)    Pokud důvodnost omluvy vyučující neuzná, dále pak v případě, že překážka na straně studenta trvá i po posledním datu, kdy bylo možno se omluvit u příslušného akademického pracovníka a při omluvě neúčasti na bakalářské zkoušce, odevzdá student doloženou písemnou žádost o omluvu bez zbytečného odkladu na studijním oddělení, nejpozději však do tří dnů poté, kdy překážka z jeho strany pominula. O omluvě rozhoduje v takovém případě rektor.

 

 

Článek 16

Zápis předmětů

 

(1)    Student si v souladu se studijním plánem akreditovaného studijního programu  vytváří vlastní studijní plán, v němž musí být dodrženy požadované návaznosti předmětů.

(2)    Formu a termíny zápisu do celého akademického roku nebo do příslušného semestru stanoví rektor.

(3)    Student může být klasifikován pouze v případě, má-li pro příslušný semestr předmět řádně zapsán ve Výkazu o studiu a v Zápisovém listu. Zápis je třeba provést předepsaným způsobem  v souladu se studijním plánem a s vnitřními předpisy VŠMIE ve vyhlášených termínech. Zápisy předmětů ve Výkazu o studiu musí obsahovat název každého předmětu, jeho rozsah a způsob ukončení. Příslušný harmonogram registrace studijních povinností a zápisu předmětů je zveřejňován vždy před začátkem semestru.

(4)    Student si může zapsat jakýkoliv předmět, avšak pouze za podmínky, že má úspěšně absolvovány všechny předměty označené jako prerekvizity tohoto předmětu. Úspěšně absolvovaný předmět si student nemůže znovu zapsat. Za úspěšně absolvovaný předmět dostane student počet kreditů, který je předmětu přidělen.

(5)    Studentovi  mohou být zapsané předměty rozhodnutím rektora zrušeny:

a)      ze závažných zdravotních důvodů, znemožňující studentovi studium předmětu

b)      nedosáhne-li počet studentů, kteří mají předmět zapsaný, hodnotu oznámenou garantující katedrou.

 

 

Článek 17

Zápis do příslušného roku studia

 

(1)    Zápisem se rozumí odevzdání podepsaného Zápisového listu pro příslušný rok studia ve stanoveném termínu.

(2)    Do prvního roku studia bakalářského studijního programu se mohou zapsat všichni uchazeči přijatí ke studiu na základě přijímacího řízení, pokud tak učiní ve lhůtě stanovené VŠMIE. Do dalšího roku studia se mohou zapsat pouze studenti, kteří splnili příslušné podmínky v odstavci  3 a dále je třeba pro zápis do druhého roku studia získat minimálně 35 kreditů a pro zápis do třetího roku studia minimálně 70 kreditů. V případě, že student bude studovat déle, než je standardní doba studia, tak podmínkou pro zápis do čtvrtého roku studia je získání minimálně 105 kreditů a pro zápis do pátého roku studia získání minimálně 140 kreditů.

(3)    Podmínkou zápisu do třetího roku studia je úspěšné vykonání minimálně dvou souborných zkoušek, podmínkou pro studium delší, než je standardní doba studia, je úspěšné vykonání minimálně tří souborných zkoušek v průběhu standardní doby studia.

(4)    Smlouva o studiu může pro zápis stanovit další podmínky týkající se zejména zaplacení poplatků za studium.

 

 

Článek 18

Podmíněný zápis

 

(1)    Podmíněný zápis do dalšího roku studia může povolit rektor, pokud student nesplnil některý z požadavků pro zápis podle článku 17 a o povolení podmíněného zápisu požádal před ukončením termínu pro řádné zápisy.

(2)    Rozhodnutí o povolení podmíněného zápisu může obsahovat podmínky, na jejichž kontrolovatelné splnění může být vázáno setrvání studenta ve studiu v dalších semestrech.

(3)    Podmíněný zápis lze povolit témuž studentu nejvýše jednou během studia příslušného studijního programu.

 

 

Článek 19

Přestup

 

(1)    Student může v průběhu studia požádat rektora VŠMIE o přestup na jiný obor. Může rovněž požádat o přestup na jinou vysokou školu v ČR nebo v zahraničí. O přestup na VŠMIE může obdobně požádat student jiné vysoké školy v ČR nebo v zahraničí.

(2)    Při posuzování žádosti o přestup se postupuje s ohledem  na dosavadní studijní výsledky a na kapacitní možnosti kateder VŠMIE.

 

 

Článek 20

Uznávání předmětů, souborných zkoušek a jednotlivých součástí bakalářské zkoušky

 

(1)    Předměty, které student úspěšně absolvoval na VŠMIE nebo na jiné vysoké škole včetně zahraniční v  bezprostředně uplynulých čtyřech letech, mohou být uznány. Student musí na požádání doložit stručnou anotaci a hodnocení předmětů absolvovaných mimo VŠMIE.

(2)    Dále mohou být uznány souborné zkoušky nebo součásti bakalářské zkoušky složené na VŠMIE.

(3)    Předměty, které student absolvoval v rámci programu celoživotního vzdělávání na VŠMIE a odpovídají akreditovaným  předmětům studovaným na  VŠMIE, mohou být uznány.

(4)    Předměty, které byly studentu uznány, jsou adekvátním způsobem započteny do celkové doby studia.  Studentovi bude přiznán odpovídající počet kreditů.

(5)    O uznání rozhodne rektor na základě doporučení katedry.

 

 

Článek 21

Přerušení studia

 

(1)    Rektor může studentovi povolit přerušení studia v příslušném studijním programu na základě jeho žádosti a to i opakovaně. V době přerušení studia není osoba studentem. Jednotkou přerušení je jeden semestr. Souvislé přerušení studia je možné nejdéle na dobu dvou  semestrů. Po přerušení se student zapisuje v souladu s harmonogramem akademického roku do toho roku studia a semestru, v němž mu bylo studium přerušeno a plní povinnosti aktuálního studijního plánu ve studovaném studijním programu.

 

(2)    Studentu, který ve stanovené lhůtě nevyužil svého práva na opětovný zápis po přerušení, se přerušení automaticky prodlužuje o jeden semestr, nepůjde-li o třetí semestr souvislého přerušení.

 

(3)    V době od vzniku práva uchazeče na zápis až do konce bezprostředně prvního semestru příslušného studijního programu lze studium přerušit pouze ze zdravotních důvodů.

 

 

Článek 22

Řádné ukončení studia a vysokoškolské diplomy

 

(1)    Pro udělení akademického titulu bakalář („Bc.“) musí student splnit podmínky studia v bakalářském studijním programu na VŠMIE takto:

a)      získat ve stanovené době minimálně 180 kreditů ve struktuře předepsané studijním plánem,

b)      úspěšně složit předepsané souborné zkoušky,

c)       úspěšně složit všechny součásti bakalářské zkoušky.

(2)    Studium v bakalářském studijním programu řádně končí dnem úspěšného vykonání  poslední součásti bakalářské zkoušky. Po řádném ukončení bakalářského studijního programu vydá VŠMIE absolventovi vysokoškolský diplom a vysvědčení o bakalářské zkoušce. Vysokoškolský diplom obsahuje název absolvovaného bakalářského studijního programu a oboru, na který se člení a název akademického titulu, který absolvent získal. Vysvědčení o bakalářské zkoušce obsahuje názvy jednotlivých součástí bakalářské zkoušky, data jejich konání a  jejich klasifikaci, včetně celkové klasifikace bakalářské zkoušky, název bakalářské práce  a její hodnocení.

 

 

Článek 23

Ukončení studia podle § 56 zákona

 

(1)    Studium se kromě řádného ukončení podle článku 22  dále ukončuje způsobem, který je uveden v § 56 zákona

a)         zanecháním studia,

b)         nesplní-li student požadavky vyplývajícího z akreditovaného studijního programu podle tohoto studijního a zkušebního řádu,

c)          odnětím akreditace studijního programu

d)         zánikem akreditace studijního programu podle § 80 odst. 4 zákona

e)         vyloučením ze studia podle § 65 odst. 1 písm. c) nebo podle § 67 zákona.

(2)    Dnem ukončení studia podle odstavce 1 písm. a) je den, kdy VŠMIE bylo doručeno písemné prohlášení studenta o zanechání studia. Dnem ukončení studia podle odstavce 1 písm. b) je den, kdy rozhodnutí o ukončení studia bylo studentovi doručeno do vlastních rukou. Dnem ukončení studia podle odstavce 1 písm. c) je nejpozději den, kdy uplynula lhůta stanovená v rozhodnutí ministerstva . Dnem ukončení studia podle odstavce 1 písm.  d) je den, ke kterému VŠMIE oznámila zrušení studijního programu. Dnem ukončení studia podle odstavce 1 písm. e) je den, kdy rozhodnutí o vyloučení ze studia nabylo právní moci.

(3)    Rektor rozhodne o ukončení studia pro neplnění požadavků vyplývajících ze studijního programu v souladu s § 56 odst. l písm. b) zákona nejpozději do třiceti dnů, kdy se o předmětné skutečnosti dověděl, studentu, který:

a)      nesložil ani opakovaně všechny části bakalářské zkoušky včetně obhajoby bakalářské práce nejpozději do dvou let ode dne, v němž splnil poslední studijním programem předepsanou podmínku pro absolvování všech součástí bakalářské zkoušky

b)      nesložil ani při druhém opakování soubornou zkoušku nebo bakalářskou  zkoušku případně některou její součást

c)       opakovaně nevyužil svého práva na zápis po přerušení studia  podle článku  21.

(4)    Rektor rozhodne o ukončení studia pro neplnění požadavků vyplývajících ze studijního programu v souladu s § 56 odst. l písm. b) zákona nejpozději k poslednímu dni měsíce, v němž byla zahájena po skončení zkušebního období pravidelná výuka v ročníku, studentu, který ve stanoveném termínu neodevzdal podepsaný Zápisový list a nesplnil podmínku zápisu do vyššího ročníku.

(5)    Na rozhodování o ukončení studia se nevztahují obecné předpisy o správním řízení. Rozhodnutí o ukončení studia  musí být vydáno do 30 dnů ode dne přijetí žádosti nebo oznámení předmětné skutečnosti, musí být vyhotoveno písemně, musí obsahovat odůvodnění a poučení o možnosti podat žádost o přezkoumání  a musí být studentovi doručeno do vlastních rukou. V případě, že se rozhodnutí nepodaří doručit, bude příslušné rozhodnutí po dobu pěti dnů vyvěšeno na úřední desce VŠMIE. Po uplynutí této doby se rozhodnutí považuje za doručené. Rozhodnutí se vyznačuje do dokumentace o studentech vedené VŠMIE.

(6)    Student může do 30 dnů ode dne, kdy mu bylo rozhodnutí doručeno, požádat o přezkoumání rozhodnutí; zmeškání této lhůty lze ze závažných důvodů prominout. Žádost se podává rektorovi. Rektor změní nebo zruší rozhodnutí, které bylo vydáno v rozporu se zákonem nebo  vnitřním předpisem VŠMIE.

(7)    Orgány VŠMIE přijmou v návaznosti na rozhodnutí v případě potřeby taková opatření, aby práva studenta byla obnovena a následky, které vadné rozhodnutí způsobilo, byly odstraněny nebo alespoň zmírněny.

(8)    Studentům, jimž bylo studium ukončeno vydá studijní oddělení na jejich žádost doklad o úspěšně absolvovaných předmětech a vykonaných zkouškách.

 

Článek 24

Závěrečné ustanovení

 

Tento studijní a zkušební řád nabývá platnosti podle § 39 odst. 9 zákona dnem registrace ministerstvem.